Jak dopadnul ten kulturni vikend

V sobotu rano sem volal mamě, esli se mnu počita na ten oběd. Byla z teho dosť vyvalena a že pry sy něpamatuje, že by mě pozvala. Pohrozyl sem ji, že jak budě tak zapominať take duležite věcy, objednam ju na vyšetřeni na teho Alzhajmra a povali do hospica. Asy se zlekla, bo naraz začla blekotať, že sy spomina. Zavěsyl sem a v duchu sem sy nadal, co sem to za sviňu, robiť sy srandu z vlastni mamy. Ale co – to ma za to, že mě jako male děcko strašila dochtorami a iněkcami. A eště ušetřym za oběd v hospě.

Na oběd byla pečena kura. Mamě se povedla, jak by to ani něvařyla ona. Obral sem ju, že by to ani menyngokok nězrobil lepši. Nacpal sem se jak bravek, že se mi ani dom nechtělo. S tatu sme pokecali o hokeju, jak to ti naši pěkně vala v tym plejof. On syce teho moc něnamluvi, ale jak přydě řeč na šachtu, nebo na hokej, hned ožije jak trabant po šel-vi-pavr. Pochlubil sem se aji, že zytra idu se segru do divadla. Tata se divil, čemu a mama hned začla vyryvať, že on s ňu nebyl v divadle dvacet roku a nikdě s ňu něchodi a že ona ma rada kulturu a vubec. Tata se oblek a nasrany vyrazyl na pivo. Eště než jebnul dveřami, zařval na mě ať rači přyště žeru indě. Tuž sem se rači sbalil a šel dom. Chvilu sem schrupnul, abych nabral syly na tu večerni akcyju na Stodolni a zbytek odpoledňa spravoval hajzel, bo jak sem po tym dobrym obědě zasednul, jaksyk moc sem ku koňcu naklopil zatačku a jebnul mi jeden ten šrub, kerym je to přydělane ku dlažce. Tuž trochu se aji vylelo, tak to tam potem smrdělo jak na hajzlach na Uanu.

Moc se mi nechtělo večer hned ven, tuž sem se mrknul na kusek tych Andělu na Čete. Zezačatku mě to jaksyk poplantalo, bo sem myslel, že to budě uvaďat Jarek, ale akurat tam cosyk žbleptnul a šel do dupy. Jak sem se šel vyscať, cosyk se asy stalo s televizu, bo celu pisničku to bylo jakesyk spomalene. Parurazy sem bechnul z boku do te kisně a potem to přešlo. Jak začli hrať dalši pisničku, začlo to zas. Malem sem rozvalil televizu, než sem pochopil, že to kašparcy v režiji asy robja uměni. Co chvilu sem sy pravil, že už to vypnu a povalim na tu Stodolni za Laďu, ale ten gauč byl jak magnet. Nakoněc sem vydržel až do koňca. Vypnul sem to s tym, že už pujdu, ale eště sy na pět minut poležim. Šak to znatě… Zbudil sem se až rano.

V devět volala švigra a pry esli už sem nachistany a těšim se. Tuž hlupně, či co? Šak se hraje až v sedum, no ni? Dyť sem sam kupoval listki, abych zrobil druhi dobry skutek a ona němusela jezdiť do centra, když to mam tak blizko. Pravila, že vola enem pro kontrolu, abych se na posledni chvilu něvymluvil a že mě v šest vyzvedně a ať nejdu jak hastroš, že to je divadlo. Tuž třeba zkontrolovať oblek, esli ho od minule akcyje před rokem nězežraly moly. Chvilu mi trvalo, než sem ho našel, bo sem prvni hledal na věšakach v šifoneře a něnapadlo mě podivat se dolu mezy spadle hadry. Byl tam! Syce trochu pomačkany, ale paru prostocviku s žehličku zrobilo divy. Nejvic času mi zabralo zlikvidovať ten flek dole na nohavicy z te večeře z minuleho plesa, kera mi moc něsedla, aby něvypadal moc napadně. Tuž ale v divadle je tma, no ni? Bilu košulu sem něnašel, tuž sem sy vzal černu. Aspoň sem němusel hledať šlajfku. Skusmo sem sy to na sebe navlek, ale přypadal sem sy v tym jak topič na Slezke, tuž sem tu černu košulu vyměnil za zelenu.

Segra byla přesna jak švicarske dygi a v šest zastavila smykem ze svojim žigulem před barakem. Zoptal sem se ji, co je, bo vypadala jaksyk něsvoja. Už sem se radoval, že tu estradu zrušili. Guvno! Je pry nervozni, bo něchala mlade hlidať upřymnym synovcem a jak šla z domu, tak pry prohlasyl, že je škoda, že segra už mluvi, bo všecko, co ji robja, dycki nahlasy. Eště, že němam haranty. K divadlu pajtašku na šňurkach sme šli tu kosu pěški. Tušil sem, že segra budě nasrana, ale držel sem pysk. Roba v šatni se zoptala, esli vime, že Kašparcy su nascypani a že se hraje cosyk ine. Segra tam začla vyryvať, že to mohli kajsyk napsať a že to je burdel a kdesy cosy. Baba ji pravila, že to psali v novinach aji na internetu. Na to segra zmlkla a šla pro mě, bo jak se začla hadať, rači sem se k ni něhlasyl a odešel k bufetu dat sy dvě decki červeneho. Jak sem sy prohližal ty mladežniki, co tam chodili, v duchu sem sy nadal do cypu, bo věčina z nich byla v ryflach a ja tu strašim v obleku jak svadebčan, co zabludil přy schovce. Segra potem eště volala dom skontrolovať mlade, ale to ju eště vic znervoznilo, bo synovec pry pravil, že všecko je oukej, ale v pozadi slyšela mladu vřyskať cosyk o pradelni šňuře a rozbitych sklenkach. Chvilu dumala, esli ma jet dom, ale zazvonilo, tuž mě drapla a valili sme dovnitřku. Na podyju byla taka šikma fošna, na předni straně asy meter vysoka a ja sem se v duchu chlamal tym frajerum z prvni řady, co museli sedět s hlavu zakloněnu jak by vyhližali přylet komety. Eště než to začlo, přyšel hlavni Kašpar a poradil jim, ať sy lapnu vyše, bo byla pulka mist volnych. Celu dobu, co tam chodil, segra svitila jak polarni zařa a cosyk mumlala o jakimsyk dřevu či co. Musel sem ju přydržovať, bo tež chtěla lapnuť do prvni řady a byť osobně oslovena režizerem. Potem zhasli a estrada začla.

Tuž povim vam, za ty štyry kila tam bylo celkem malo hercu. Přyběh tež nic moc. Celkem pěkna robka s chlopem se tam věčinu času dohadovali, esli se maju zabiť skokem ze skaly kajsyk v Norsku a nebo ni. Myslim sy, že ten asy desetilety chachar, co seděl ve třeti řadě s mamu, musel byť celkem vyvaleny z teho, jak sy tam ti dva na te nakloněne desce popisovali, jak by sy zrobili dobře a čim. Hodina a pul uběhla celkem rychle. Dvě věcy mě nasraly – než zhasli, furt se tam po mě ohližal jakisyk chachar z robu. Asy se mu nelibil muj divoki zestřyh, ale co, ja už sy zvykam. A druha věc – jednemu pajtašovi v keresyk řadě před nami pipal uprostřed estrady mobil a on robil, že to neni jeho.

Segra v šatni a aji cestu dom chvalila, že to bylo fajne a že mě zas vytahně za kulturu. Tuž přyště se skusym vymluvit na nakažlivu nemoc. Cestu k jejimu autu sme potkali štyry zelenobile taxyki a ja sem marně spominal, jaki sygnal sem sy to s nimi minule domluval, že by mě kerysyk z nich moh hodit dom, bo byla fakt kosa. U Vesmiru sme sedli na lokalku a dojeli dom. Segra se rozlučila, optala se, kaj asi su Kašparci ubytovani, nasedla do žigula a ze smradem jak z fichtla odvalila dom.

Večer se mi to rozleželo v pale, že ta kultura neni zas tak špatna, bo sem zrobil segře radosť a aji se pokochal pohledem na vyšňořene mlade robki. A nakoněc, aji ta moderna na jevišťu něbyla špatna, až na to, že ta stara babka vedle mě to špatně rozdychavala. Holt kultuře je třeba rozumět!

No comments yet to Jak dopadnul ten kulturni vikend

Přydať kidy

  

  

  

Možetě použivať aji hento HTML esli vitě jak

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>