Jaro je tu – bicykly nachistať!

Ostravak DNES

Za paru dni mě čeka naučiť jedneho maleho barabčika jezdiť na bicyklu. Jak se spomenu na svoje začatki, eště mě zaboli ten zarostly štěrk v kolenach.

Tajak každy maly pajtaš v mojim věku sem se přal Merkur a kolo. Misto Merkura sem dostal dřevěne kostki a misto vlasniho kola raz foter dovlek dom z putyki polozrezlu ukrajinu. Že pry ju vyhral v kupkach (taka fajna hospodska hra) a že ju spolu, my dva chlopi, dame dohromady. Dřysty prdy. On furt neměl čas, bo byl buď v rubani a nebo vyspaval, tuž to zbylo na mě. Byl sem celkem šikovny, tuž sem za kapesne nakupil pikslu barvy a aspoň to natřel, bo to vypadalo, jak by s tym kdosyk spadnul do Ostravice a vytahli ho za pul roku.

Nevim, esli se kdosyk pamatuje, jak vypadala prava ruska ukrajina. Tuž take typicke kolo pro desetileteho synka. Ram uspusobeny k temu, aby vydržel pad ze stometrove skaly na beton, a nebo nalet imperyjalistyckich eroplanu. Těžki jak gotvaldova socha. Gumy jak z děckeho traktora. Předni brzda bez obloženi, aby bylo v nocy vidět, jak člověk brzdil a vzadku misto cvrka torpedo. To jak chtěl člověk zabrzdiť, musel šlapnuť dozadku a jak pravě něpřeskočily kule v ložisku, aji zastavil. A na takim žďorbu sem se měl naučiť jezdiť.

Tuž pravda, jakesyk zaklady už sem měl, bo raz mě něchal jeden bohatši kolega ze školy svezť na svoji favorytce. Ujel sem tak ze dva metry, než sem aji s kolem bechnul do křaku. Hned přyletěl, dal mi do pysku a pry, čemu sem mu něřeknul, že něumim jezdiť a ať to navalim, bo mu to odřu. To bylo cosyk. Kolo lehučke jak aštverka pauzaku, fajně bzučelo, jak jelo a ta pěkna modra barva. Paru nocy sem stravil tym, že sem se přectavoval, jak mě jeho familija adoptuje a on potem nahodu umře přy padu ze schodu…

Tu tatovu ukrajinu sem po prvni izdě přemenoval na buchar, bo jak sem z ni dřystnul na zem, zrobila taki zvuk, kery mi přypoměl, jak sme byli ze školu na ekskurzyji v Tatrovce, kaj lisovali bebechi do kabin. Ze začatku sem skušal vylezť na ten ram, ale bylo to vysoke jak žirafa na žebřu, tuž sem od synku z vedlejšiho baraku odkukal taku metodu. To stě prostrčili pravu nohu zleva skrz ram, položili ju na pravu šlapku, odrazyli stě se a skruceni jak banan stě jeli. Jak se zadařylo, ujel sem tak z deset metru a vystupil na stejne straně, jak sem nastupil. Jak se nězadařylo, vzal mě balanc napravo a to sem potem věčinu musel čekať v dosť nědustojne poloze, až kolem kdosyk pujdě a vymota mě z teho bestyjstva ven.

Ale byl sem vytrvaly. Něvzdaval sem to aji přesto, že sem v kolenach nosyl dom šutru, že bysme se mohli založiť štěrkovňu. Nakoněc sem tu bestyju divoku skrotil a služila mi fajně až do šesnasti. To se mě asy mamě zželelo, bo se mojemu bicyklu řechtal aji ten pohlupavy Marek z protějšiho baraku, kery nědal v jedenasti dohromady větu a věčinu enem hikal, a donutila fotra, aby odložil jakesyk ty chechtaki z premiji a kupil mi pořadne kolo. Tuž jasne, že někupil nove, bo na to byly pořadniki, ale od kerehosyk kolegi, pry lehce ojete. No aspoň už to něbyla ukrajina, ale eska. Syce damska, s dvumi šikmymi rulkami, ale zas se na to dalo lechko nastupovať.

S tym sem tež zažil fajne věcy. Pamatuju se na ten den, jak sem na haldě našel stare berany a vyměnil sem ich za ty damske řyditka. Naparoval sem se jak žehlička, bo krom tych rulek už bylo skoro něrozeznatělne od favorytki. V jakimsyk magazyně sem potem viděl fotku bicykla bez blatniku a byl sem z teho vedle. Tuž to musym mět tež! Akurat že jak sem chtěl dať pryč předni blatnik, levy šrub byl jakisyk zarezly a něšel, tuž sem chvilu jezdil s napul uvolněnym blatnikem, než měl foter čas a pomoh mi to odervať. Na to němam dobre spominki, bo sme se synkami robili zavod na naši dluhe ulicy a ta bestyja plechova se rozhodla v nejlepšim, že skusy, esli by ji něbylo lepši mezy špicami. Tenkrat sem vyhral. Děcka syce byly proti, bo do cyla se mělo dojet na kole, ale stejnak sem byl prvni.

Potem mi ho jakasyk sviňa ukradla aji se zamkem, bo sem ho syce přymknul k zabradli, ale něvšimnul sem se, že kusek dal je zrezla ďura.

Jak neska člověk proleze obchody, něchce se věřyť, že kdysyk byly akurat ukrajiny, skladacy eski a favorytki a to enem pro znamych, podle pořadniku nebo v tuzeksu za bony. Člověk by na to neměl zapominať, bo kdo to potem povyklada tym malym něvděčnym gizdum?

No comments yet to Jaro je tu – bicykly nachistať!

  • joooo ukrajina!to bylo kolo……bylo to taky moje první kolo! Za vysvědčení v první třídě jsem ho dostal a neb jsem byl malého vzrůstu, sotva jsem ty trubky uzdvih .-))super článek, Ostravaku!

  • ostrafuck

    Ja a ešče temu chybi dobova basnička. Jak chceš poznať co je dřyna, kup se kolo Ukrajina.

  • misha

    tretipoprve, co jsem se dostal tak vysoko. jinak OSTRAVAK RULEZZ

  • fajne a pěkne jak vždycky….eště ho mam doma…veterana

  • Zlate hory

    Ano ano, favorit to byl masakr…….

  • dvd

    VzpomínkaChceš-li poznat co je dřinaKup si kolo UkrajinaBuď fit!

  • Rejleeeez

    UKRAJINATuž do dupy, sem se fajně zařechtal na šichtě, aji gizdi pohlupavi po mne sčučeli, ale nevadi.Díky Ostraváku, dobry blog

  • alex

    ukrajinataky ji mám doma schovanou; my jsme tomu říkávali invazní model

  • Greta

    Myslím, že nám také jedna zachovalá Ukrajina visí na trámu na půdě … Má někdo zájem:-)????

  • Nieźle. Ale wczorajszy odcinek był lepszy.

  • Napadlo mi…„Ukrajina je bicykel, na ktorom sa musí šľapať aj dole kopcom.“ (nie z mojej hlavy)Výborný článok, bavil som sa kráľovsky, ďakujem :)

  • jarecek

    hehnejvetsi frajeri meli sobi 20 a rmx .. ja protekcne ziskal alespon bmx 20 .. s ruzovou metalizou ..

  • aaluskaa

    od srdce jsem se zasmála….

  • starehojurysyn

    ó kolomůj děda si koupil na staré roky damsku ukrajinu, aby se mu lepší natupovalo. Dodneška na ní jezdí strýc a vypadá na něm stejně jak děda před 20 lety. Věřím, že i jeho to kolo po menší údržbě přežijeA trocha poezie na konec:Chceš li poznat makačku, kup si kolo skladačku

  • Reiko

    Hele hoDruhá nejprodávanější tenhle týden :-)http://www.kanzelsberger.cz/doporucujeme.asp?dtyp=t

  • pěna

    eskaChceš zdechnuť ještě dněska, kup si kolo značky eska.

  • Neva

    A jake to bylo dobrodružne shaňat nedostatkove zboži, fčil se každy može kupit co chce aj v tych barvach, tuž neni to nudne?

  • Honza

    ukrajinkaNevim co se do ukrajin navazite. Je to jedno z nejlepsich kol na kterem sem jezdil. Je vysoky, pro me dlouhe nohy jak delany, sedacka, super odperovana, kliky u slapacek ma mam dojem delsi, a proste neni lepsiho kola na pojizdeni do a z restauraci.

  • švejda

    Chceš-libýti zdráv a fit, kup si kolo Favorit!

  • mama

    SkveleOstravaku!!Smala jsem se od zacatku az do konce,presne to same bylo u naseho vezaku,ti z bohatsich rodin jezdili na lepsich a my z chudsich,ale velice vynalezavych rodicu ditka jezdily na vlastnorucne vyrobenych kolach.Fajne zavzpominat.:))

  • mama

    pokracovani…jeste dnes stoji dole v kocarkarne.

  • ukrajinaChceš-li nasrat svého syna, kup mu kolo ukrajina 😉

  • Danijela

    Rada bych take nadavala temco sem strkaji reklamy. 15!

  • Alča

    Tož musím vykrótit kapesník od těch slzí smíchu.:-) Na pododném kole jsem se také učila jezdit.No zážitek…Pak jsem ho odložila omylem před zaparkované tátovo auto, on si kola nevšim….a přejel ho.A nové jsem si kupovala až z první mzdy.Za hodně dlouho… Ale zůstaly fajn vzpomínky.

  • Dejf

    DanijeloNenadavej, to je chvala!

  • O-vák z Liptova

    FavoritKoncem 80-tých let jsem sloužil v jednom městečku nedaleko Rokycan. V Rokycanech v té době byla firemní prodejna továrny Favorit. Dalo se tam koupit dohromady ho…, ale 3x do týdne se tam prodávalo tak asi 50 – 100 ks sportovních kol – závodniček Favorit : berany, dvojtác, pětikolečko, přehazovajda lehounké atd. Těch kol jsem postupně koupil a poslal svým příbuzným a známým na Severní Moravu asi tak 15. Denně si mohl člověk koupit maximálně dvě kola. Pokud jsem si nějaké kolo chtěl koupit, musel jsem do Rokycan přijet nejpozději už den předem asi tak v 16 – 17:00 a postavit se do fronty abych byl tak 10 – 15-tý v pořadí. Sepsali jsme papír – jmenný seznam – pořadník, ten se připíchl na dveře prodejny a celu noc se do něj dopisovali nově příchozí. Každé 2 hodiny se dělala kontrola přítomnosti. Pokud se někdo nezaprezentoval byl ze seznamu vyškrtnut a když znovu přišel mohl se dopsat jen na poslední pozici v seznamu. Jináč byl to zajímavý pocit …. do prodejny ještě chodili zákazníci na běžné nákupy, ale my jsme už stáli frontu na zítřejší nákup. Mnozí z přítomných si mrskli spacáky pod schody na trávník a přečkali noc takto. Jiní nocovali v zaparkovaných autech. Dalším nezbylo než celou noc chodit aby jim nebyla zima. Všichni přítomní se chodili osvěžovat do restaurace u nádraží, která zavírala ve 22:00 a už v 05:00 otevíralo bistro. Od 06:00 probíhala kontrola přítomnosti každých 30 minut a zákazníci stáli ve vzorně vyrovnané frontě a pečlivě sledovali aby je nikdo nepředběhnul. V 08:00 konečně otevřeli prodejnu. Asi očekáváte, že se fronta pohla do prodejny….. ne ne néééé. Kola totiž někdy dovezli v 09:00, 10:00 ale taky v 11:00 a do té doby stála fronta od dveří někam až na ulici, řekněme tak okolo 100 až 150 trpělivých lidiček. Do prodejny chodili zákazníci pro sedačky, pneumatiky, pedály a jiné ptákoviny a nikdo se nevzrušoval. Potom někdy vyšla ze dveří paní prodavačka v bílém plášti a zahulákala na zhromážděný dav,, Halééééé tak nám dovéézli téééé koláááá, je jééééch sedumdesááááátpěééét,,, a od toho momentu už byl pro kohokoli problém kromě lidí ve frontě, dostat se do prodejny. Kola se prodávala jako chleba. Zákazník neříkal že by si rád koupil, vybral, že má svou představu o barvě a výbavě kola a podobné nesmysly. Jednoduše řekl jedno anebo dvě a podal peníze prodavačce. Vzápětí mu druhá mezerou mezi pultem šoupla závodku podala sáček s vercajkem a pumpou, dostal paragón a drobné a odpochodoval. Zákazníci přebíraná kola nijak neprohlíželi a nekontrolovali, neměli čas zájem a byli šťastni že mají Favoritku. Nejkratším směrem kolo odtlačili na nádraží. Tam už byli na tyto akce zvyklí, měli nachystané visačky, prúvodky a prostor k zaparkování kol. Odhaduju, že z každého prodeje tak 80-90% kol opustilo Rokycany vlakem. Ti na které se kolo nedostali nenadávali, byli už na to zvyklí. Prostě se ve frontě sešli zase za dva dny. Mnozí se tam setkávali takto častěji, zdravili se jako staří známí, vzájemně si pomáhali a sdělovali si novinky… kolik kol se prodalo minule a předminule….. šuškanda, kolik kol se má zaručeně prodat zítra. Říklo se tomu ,,Fáma,,.- Jaký byl tehdy rozdíl mezi fámou a skutečností ? Prý – 14 dní. No myslím že kdybych dnes byl majitelem jakékoli prodejny, před kterou by zákazníci byli ochotni ve frontě vystát anebo prospát noc…….asi bych se tím chlubil ještě vnoučatúm.

  • koloTož chlope,jak ho ešče maš,to se ho fajně užij,bo buděš mit fizu,jak Zatopek,gdyž ešče zdrhal po škvaře v vojenskych butach.Ja jakesik rowery robim pro ruzne uvalene soplaky,ale ti musi dřet,jak haviř v rubani na čelbě,bo im to jecho samo.Sportu zdar,ukrainam zvlašče!

  • Edisko z Těšina

    To 25 – O-vák z LiptovaTvoja spominka se syce tyka ni jenem čekaňa na favorytki, ale čekavalo se tak na škodovki, na žigule, přes barevne filmy od fudžy až po flaksu voloveho a vubec na barcjaki potřebny nědostatkovy bebech… Ale fajně si to spisal, až mě střepalo, jak sem se spoměl na šecky ty odstate fronty a odšlapane kroki semky a tamky v zymě, dešču, ve větře ale ten pocyt, TEN POCYT!!! A ty rozmanite kolektyvy jak zme při tym uměli vytvořyť, taku fajnu sudružsku pospolitost žadné beespe nikdy němohlo stmeliť, aji dyby štajger kolegoval ze samotnym Mamulu a dokazal by z něho vycynkať přeplaceni tych jeho zasmolenych pracovnich sobot… A ta radosť, jak člověk dom smykal vysněny předmět hmotne potřeby! Raz sem vyboxoval v masně pul kila kotlety, maso na řezu velike asy jako dětska ručka, orostla asy pěti cenťakama špeku, mama měla radost, jak se mam ku světu a pravěla mi, že se ve svjetě něstratim, potem z teho kotleta zrobila fajnovy segedyn (na řyzki to bylo moc masne a jak sem se temu divil, tuž me poučila, že maso by se speklo a esi ji to teho budu mudrovat, tak že chytnu jednu po pyščisku mokru hadru na hrnce a nech se nevymyšlam a rači nech si spomenu na hladove děcky kajsyk v Etyopii. A ja sem rači šel cely zahanbeny chytat do potoka jelce, než mě mama pošle obirat do sklepa kobzole z kleči)… Ale temu fajnovemu pocytu vitěstvi z te fronty, temu se něda nic neska přyrovnat! Každy pruser, aji ten socyalistycki, ma tu a tam tež svoje svjetle stranki, no ni?

  • ostravanda33

    Tuž to si opisal ostravaku i moje děcke roky.Ukrajinu i esku mame doteď,akurat kolena je třeba vyměniť.Ediskovi a o-vakovi : Vysněne kolo sem dostala ,jak moja mama měla narozki.Tata ji dal na zlaty prstynek,a jak sme ho šly vybrať,zrovinka vedle zlatnika dostali dvě červene esky.Moja mama oželela zlato k naroskam a udělala děvuše radost.Ja měla narozki až za pul roku,tak sem dostala kolo,bo zrovna bylo.Eště pul roku si naši vykladali jake to bylo extra ščesti,bo v te době byl i hajzlpapir na pořadnik.Až sem byla dospělá sem to mamě bohatě na narozki ve zlatě každy rok splacala.To moji gizdi nemožu pochopit,bo maju všeho plne prdele a eště si teho neváža.

  • Kmet

    kolaOstravaku-i Ty už za paru chechtaku ses nachal zviklat Klasikem k předvolebnímu boji?Přes padesát roku sem z Ostravy pjaty něvytahl Esku jsem dostal v osmé třídě ale kol bylo dost chodil jsem je očumovat do Bachnera jasné že favoritky né ,rifle sem za mlada nikdy nemněl to bylo jiné,do žádného politického spolku jsem nikdy nepatřil.Rád čitám ty Tvoje dřisty ale něco z nich zavaňa.

  • Ichtyl

    KmetA to mi pověz, Kmete, co to „zavaňa“? Možní sem hloupý, ale nějak ti něrozumím.

  • kulich

    Vážený Kmete je vidět, že ti paměť už dobře neslouží. Jak se dívám kolem sebe tak mnoha dalším lidem taky, proto jsem rád, že jsem se tady dozvěděl, že se lidem všechno z hlav nevykouřilo. Jinak OK

  • aliko

    No nevim, ja jsem z prelomove doby – fronty na kola jsem uz nezazila, ale myslim, ze bych radsi videla fronty na kola, nez ty dnesni fronty na pracaku :o( A ze byly fronty i na „banany“? Dneska nejsou, hnije to v obchodech a spousta lidi, co by to rada koupila deckam na to nema… Jinak clanek bezva :o)

  • MINA

    aliko, kmetnonono, nemuzu uverit, ze ani ta nejvetsi socka si nemuze koupit dva-tri banany. :o) Drive se staly na ne hodinove fronty, lidem se nedostavalo, ale kdo byl na rade, koupil maximum a pak mu to zhnilo doma, nebo se tim cpali v jednom kuse. Z meho pohledu – lepsi at to hnije v obchodech nez doma, takhle na tom prodelaji maximalne velke spolecnosti – kdyz maji blbe manazery :o) Myslim, ze ostravak se nezapojuje do zadne agitky, jenom zavzpominal na svoje mladi, a pokud ste jiny rocnik, budou vase vzpominky logicky jine. Tak nevim, nemuzete ten zavan trochu vic osvetlit ???

  • Milan

    No jafront jsem si uzil taky dost, ale i treba takovy kolo bylo pro mne tenkrat drahy. Nektery fronty snem. Kousek od nas byla Mototechna, tam se stavaly fronty na Simsony. Jak ja jsem jim zavidel a chtel bych tam stat, ale bylo to pro mne moc penez…..

  • Rony

    V Sezimově Ústí ústí řeka,potkal sem u ní hezkého Řeka.Leč nebyl to Řek, jak ten rek řek,nýbrž Turek.Povídám mu Turkusejdeme se v Turkuu.

  • pro 34.Kulo brdo, každý dostal maximálně kilčo, stály 17,- Kčs, jenže jich stejně přišla tak bedna-dvě na prodejnu, takže moc uspokojených nebylo. Dostala jsem svůj první banán v pátý třídě, nevěděla, že se loupe a tak jsem byla pěkně zhnusená. A když mi ho strejda-dárce oloupal, tak už mi pro ten vztek banán nechutnal. Ale ještě zapomínáte na skvělé kolo Pionýr, to bylo asi tak do 12ti let, to byl taky předmět závisti mezi dětmi. Já jsem takhle pod štanglí jezdila na tatínkově kole a dodnes mám v loktech černý štěrk, což mne nutilo dělat ze sebe v tanečních exkluzivní krasavici v dlouhých rukavičkách (to aby mne taneční mistr nepeskoval, že jsem se neumyla). A na štangli mě vozil brácha, jednou jsme spadli a já jsem z něj vydřela celý plát citronovýho mejdlíčka a 10 dkg fialek, abych ho doma nenapráskala, ještě teď se za to stydím.

  • MINA

    monato sice ano, ale taky se do fronty postavila maminka zvlast, tatinek zvlast, jedno i druhe ditko, babicka a dedecek. To uz mas sest kilo na jednu rodinu. A co ja vim, tak to nebyl ojedinely pripad, takze zadny div, ze se na ostatni rodiny nedostavalo.

  • MINAjo, ale v době, o které se mluví, kdy po hyper a super marketech nebylo ani slechu, znala každá zelinářka každou rodinu i s prázdninovými návštěvami, takže to technicky nebylo zrealizovatelné, leda, že by rodina z Košíř vyrazila na Žižkov, ale to už by zase bylo zbytečně pozdě. Ale to není podstata příspěvku, ne? Hlavně, že nám zdraví slouží a banány jsou všude a pořád, dokonce v několika druzích, ne jako kdysi – sice skoro pořád, zato nejedlé kubánské pomeranče.

  • stanik

    když sem byl maly, banany byly akorat na vanoce, já si myslel, že v té africe zrovna v tu dobu dozrávají, že to tak fajně vychází akorat na ty vánoce.

  • Soňa

    Nedávno jsem stála v jedné dlouhé frontěNedávno jsme stály s kámoškou, která už taky hodně pamatuje, v jedné strašně dlouhé frontě. nebyla na kola ani na banány, ale na lístky na koncert Jarka Nohavici. Loni jsme stály na Spirituál kvintet, to se na nás dostalo, teď bohužel ne, předprodej začal ve 14.000, my přišly ve 13.15 a ti úspěšní tam stáli už od rána. Tak jsem se slzou v oku zavzpomínaly na socialistické fronty a říkaly si, jak je dobře, že teď stojíme fronty už jenom na kulturu. Koupily jsem si cédéčko, láhev vína a pěkně si ten náhradní koncert užily.

  • flagelvmdei

    nostalgieJojo, nostalgie mládí. Až slza ukápla z radosti, že tuhle socialistickou romantiku už máme za sebou…

  • PETER

    Byly tofajne doby jak se čekavalo na Nadražni u CKMna začatek prodeja zajezdu do zahraniči, a stalo se se spacakama přes noc i dvě a potem se parum šťastlivcum podařilo zehnať aji zajezd do Jugoški, nebo vylet do Benatek s kapenym 4 dolary ne den, a pak se z tych mladežniku vracalo enem 50%, bo všeci se v te imperialisticke cizině ztratili a nenašli cestu zpatki ku lodi, či autobusu, boraci. A ja vul mam taki dobry orientačni smysel …

  • Jiřule

    Moje zelená ukrajinaAsi jsem byla jediná z naší třídy, kdo jezdil na ukrajině a nebylo až tak lehké se na ní naučit jezdit (jako třeba na esce) a možná chvíli trvalo, než ji člověk rozšlapal do žádané rychlosti, ale pak jela jako tank a jednou jsem na ni jela až 30 km/h, což mi změřil strýc v trabantu. Proti tomu byla eska fakt chudák. Ale je fakt, že ty pády a úrazy byly díky rychlosti, velikosti i váze kola větší. Zato kolo vydrželo všechno. V rodině nám naše zelená ukrajina sloužila ještě do nedávné doby.

  • kmet

    ale o nic nejdejen jsem chtěl řeknut,že sem jen o pár ulic dál než náš ostravak -na kolo sem dluho čekal,proto jsem je chodil očumovat-(tak jen proto jsem napsal,že kol bylo dost )Mějte se tu všeci fajn.

  • Můj StrýcSvého času, asi tak 4 roky zět pracoval můj strejda jako ředitel Pivovaru. A vždy když jse k němu přišel mi ukazoval svoje video z dovolené kde s celou svojí rodinou jezdil po vlasti na kole. JEn mi přišlo hodně divné, že on ředitel se služebním vozem, mobilem a notebookem jede a sním i celá jeho rodina na kolech značky Ukrajina. Dostalo se mi jednoduchého vysvětlení. Do kopce jdeme stejně pěšky, protože nejsou sportovci, po terénech nejezdí, z kopce jede stejně rychle jako jiné kolo a když jde na prohlídku hradu nemusí ty ukrajiny ani zamykat, protože je stejně nikdo neukrade. A ze stejného důvodu je může poslat na druhý konec republiky vlakem a nemít strach o zcizení. Tak nevím naco jsem si kupoval toho horáka za hříšný peníze. :-))

  • Jec

    Hele voe seš si jistéj že je fakt jako jaró voe?

  • brutustak je brutus matko predstavena… jinak dovolim si jeste zlehcit vtipem: Sue Elen kouří Džejarovi ptáka, když znechuceně přestane, něco vyprskne a povídá:“Fuj, Džejare, ty prase, zase nafta!“ :)

  • Zimik

    Co je na tom pravdy, že Ostravák skončil? Seděl jsem včera u Waldemara a vedle se chvástal nějaký připitý chlapík, že je z Mladé Fronty a že přesvědčil Ostraváka, aby psal už jen pro MF Heute.

  • Danijela

    Blanka upoutala Ostravákana lůžko. Aby už se necukal a neběhal po venku. Nebo – aby byl vždy po ruce – nebo po vůli…Důkaz? Ostravák mlčí a nepíše…

  • docluk

    Ukrajina a jaro…… se zvyšující se teplotou se zapalují lýtka, závity a poetické buňky. Aj ostrafuck s ostatními fajně dřistaji… Jaro je tu!

  • Edisko z Těšina

    Pro 50 – Zimik: Nězmysel…Něska je kajkery cyp ostravakuv přytel a dive ne umělecki aji finančni poradce – je to jak z polityckymi stranami, jak je kerasyk u lizu, hned se na ňu nalepi plno vyžirku a vychcanku, z kerych su v ten raz ti nejduležitěji ředitele zeměkoule a puščaju se pyščiska na špacyr, jaky oni němaju vliv na řadny chod všeckych možnych i němožnych vjecy od splachovaňa na veřejnych hajzlikach až po včasně zapinani osvětleňa na radničnich cyfernikach, spravny metabolizmus barcjakych celebryt něvyjimaje… A tak to asy budě aji s tym ožralym cypem u Waldemara – taky chumaj vleje třy štampyrle do řyti a hned je duležity tajak guvno v travě (bože do čehos to dušu dal)… Ostravak se budě pisať dale jak bude chceť a žadny kafer z MF Hojte (jesli vubec take cypisko exystuje) mu přeca do teho dřystať něbudě, no ni?

  • paulie

    jojo…….chceš li poznat co je dřina, kup si kolo ukrajina.taky sem na tom párkrát jel, a nejpohodlnější způsob jízdy je vést to vedle sebe!!!!!

Přydať kidy

  

  

  

Možetě použivať aji hento HTML esli vitě jak

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>