S Jarynem na lodi

Tuž asy se eště spominatě, že to mam fčil v tym osobnim, aji nakladnim životě jaksyk nahnute. Tuž a stalo se, že ta moja němoja se mezy řeču postěžovala, jaki je to burdel, že čitala v ostravskim Programu o Jarynovym koncertě na začatku ledna a už u teho bylo vytištěne, že je vyprodane. Tuž to už bylo vykupene, enem Jaryn doma ve špajzce polohlasem pravil slovo Parnik. No a ona, že na ňho chce isť a že jak ho něuslyši, tuž ju šlak trefi a ine duperele. Chvilu sem dumal, ale bo pořby němam moc rad, tuž sem zkusyl to a tamto a naštěsti dobřy ludě eště egzystuju a tak se stalo, že sem s tu moju neska před osmu vplul do teho kulturystyckeho stanku. Syce sem robil, že sem něviditělny, bo v tym Parniku je každy každemu na očach, ale nigdo se na nic něptal, tuž asy mě nikdo něpoznal.

Tuž ale povim vam, že moc dobry manager ten synek neni, bo zněuznany organyzator ve mě hned viděl ty prazne prostory dookola, kaj by nacpal dalši hafo ludi, ale robka se pochvalovala, že je to take fajne domacke, tuž asy to tak bylo dobře. Ja sem eště chvilu pospominal na manažerske přyručki z devadesatych roku a v duchu sem začal přeskladavať ludi naležato tajak tetrys, aby se ich tam vic vlezlo.

Naraz ale ludě začli pleskať a přerušili moje skladani. A už na podyju sam velki ON! A už to valilo jak z rypaku alergika.

Jaryn se komorni prostředi užival a z někerych songu musel otřeť pořadnu vrstvu prachu. Ale bo je to šoumen jak cyp, sem tam bechnul cosyk znameho, aby se aji partyja mohla zabekať s nim.

Blanka se nejvic tlemila u Mylijonařa dvojki, bo ta je eště lepši jak jednička. Ja sem zas u někerych prastarych zaspominal, jak zme s partyju jezdivali za mlada na Žerki oblbovať s kitaru mlade děvuchi. Semtam mi to vyšlo a semtam ni. Živě se mi vybavilo, jak sem se raz gvuli jabla zacyklil na fajnym songu a doněkonečna opakoval „Ja viděl divoke husy“. Malem zme se povalili po pyščiskach, bo kamarad Lumir tvrdil, že žadne husy, ale jak divoke, tak jedině bravki. Te mlade děvuchi, co zufale vyřvavala „Koně! Koně!!!“, sme se moc něvšimali, bo co se ma co plesť do duležite chlopske debaty, no ni? Potem sem se ju chtěl udobřyť moju oblibenu balicy skladbu a na cele Žerki sem řval „Zpiva, zpiva a zameta!“. Na to sem dostal jednu přes pysk a druhi den mi jeji nejlepši kamoška vysvětlila, že Marketa je hakliva na hlupe dřysty o svoji mamě uklizečce a že pry ma papir na to, že to mama ma v pale v rychtyku.

Tuž a potem se plynule přešlo zas do sučasnosti. Trochu te amnestyje a šup s Okamuru do jedneho songu, tuž to my – prosty lid – mame moc radi! Eště fčil mě bola pazury od mohutneho pleskaňa a furt čučim z okna, bo Jaryn slibil vločki, jak pěl Ladovsku zymu a prd z teho!

Na koněc se pustil aji do Mozarta a Blanka na mě mrkla vlhkim zrakem, že o tym čitala a že už dluho chce isť na tu jeho přebasněnu operu. A cosyk se aji pod nosem mluvila, že bych moch tež. Tuž ale šak vitě, jak ja rad lezu do obleku, tuž eště uvidime.

Jaryne/ježišku, dik, žes mi přyněs taku fajnu akcyju s tu moju němoju robku.